Umístění papouška

Záleží na tom kde chcete papouška chovat. Pokud v bytě tak mu musíte opatřit přiměřeně velkou klec. Klec dáváme na vyvýšené místo, kde papoušci mají dostatek světla a čerstvého vzduchu. Pozor na vlhkost vzduchu (korely jsou na to citliví). Je dobré si obstarat klec, která se dobře čistí, tím ušetříte práci i sebe. Je zapotřebí umisťovat bidélka tak, aby nebyly příliš blízko u sebe. Bidélka nikdy nedáváme nad nádobky s krmením. Potom dochází k znečištění potravin a může dojít i k nemoci papouška. Přichytáváme je pevně, aby se nepřetáčela. Nejlepe je dávat bidla z měkkých výhonků větví, která papouškům současně zajišťují přísun minerálních látek, stopových prvků a vonných silic. Nejsou vhodné bidla z umělých hmot. Pak dochází k snadnému špinění těchto bidel a papoušek se nedokáže dobře udržet. Zohledněte i vzdálenosti mezi mřížemi, které by neměly být větší než 1 cm. Nedoporučuje se umisťovat klec do kuchyní kde vaření na teflonových výrobcích může způsobit smrt, neboť výpary z přehřátých teflonových výrobků obsahují jedovaté látky. Taky klec nikdy neumisťujeme tam, kde by mohlo dojít k průvanu. Na to jsou velmi citliví. Jako nejvhodnější druhy misek jsou misky z oceli, které se snadno čistí a jsou odolné vůči silným zobákům. Často se používají automatické napáječky, které mají i své výhody. Nedochází k znečištění vody a je možné je upevnit z venkovní části klece. Tím nemusíme přímo zasahovat dovnitř a plašit tím papoušky. Jako podlahový substrát je vhodný písek, který zabezpečuje optimální zažívání. Méně používané jsou papírové podložky, které papoušci snadno ozobou.

Dalším možným umístěním je zahradní voliéra, která papouškům zabezpečuje čerstvý vzduch a přímé sluneční světlo. Zde můžou mít přírodní půdu a dostatek místa. Vhodným příbytkem může být i voliéra o rozměrech 200cm délka x 100cm šířka x 180 cm výška. Velice dobré je když v podélném směru navazuje na venkovní také vnitřní část voliéry, která chrání před mrazem a jinými povětrnostními vlivy. Výhodou je, že papoušci v takovéto voliéře můžeme chovat celoročně. Konstrukce zahradní voliéry je postavena běžně z železných trubek. Méně vhodná je konstrukce dřevená, kdy ji papoušci můžou snadno ozobat (není to pravidlo). Při stavbě je dobré myslet na zbytečně vyčnívající ostré hrany nebo hřebíky, které můžou způsobit vašim svěřencům poranění. Pokud není pro zahradní voliéru vhodná půda, pak je možno použít jako podlahu beton nebo dlaždice. Pletivem krytá část voliéry by měla být nasměrovaná k jihu. Na severní straně by měla stát vnitřní část voliéry. Jedna třetina povrchu by měla být zastřešená chránící proti bouřemi , kroupami.